Просмтор этого файла доступен только зарегистрированным пользователям. Но у нас супер быстрая регистрация: достаточно только электронной почты!

Текст из файла (страница 35)

Впрочем, многие немецкие начинания обуславливались деятельностью чехов. «Оборонительная» тактика немцев была, конечно же, защитой от конкретного врага. Красочным примером этого служит, например, публикация немецкого меморандума, адресованного новоиспеченному премьеру Тааффе и императору, последовавшая через считанные месяцы после выхода в свет аналогичного чешского документа. Прообразом для немецких Школьного и Гимнастического союза стали основанные раньше чешские организации той же направленности. Возникновение Союза Богемского леса было обусловлено активным притоком чешского населения в традиционно немецкие промышленные регионы. Конечно же, эта взаимосвязь была обоюдной: немецкая и чешская политика бесконечно порождали взаимные отражения.

Последние, впрочем, имели место отнюдь не только в реальной общественной деятельности, но и в умах современников этих событий. Материалы сатирической печати служат ярким источником для реконструкции подобных настроений. Немецкие и чешские стереотипы друг о друге, о политической практике нации-соседа, о взаимоотношениях с третьими силами обнаруживают большое сходство. Так, в отношении к деятельности венского центра и событий на местном, богемском, уровне прослеживаются абсолютно аналогичные, но разнонаправленные оценки. Надо заметить, что они обнаруживают большую жизнеспособность – и немцы, и чехи считали свои притязания неудовлетворенными по вине

«соседа» как в начале эпохи Тааффе, так и на ее склоне.

Помимо отношения богемской общественности к конкретным информационным поводам, весьма показательным оказывается и общее настроение, царившее на страницах популярных изданий. Ими активно транслировался, казалось бы, теряющий актуальность стереотип о том, что уровень культуры славянских народов находится на ступень ниже по сравнению с немцами. Вместе с тем, будто бы неизбежно грядущее поглощение Австрии «славянским морем» описывалось крайне подробно и в весьма панических тонах. Анализ подобных материалов красочно иллюстрирует, насколько накалена была национальная проблема в богемском обществе, и наглядно поясняет, почему на всех уровнях деятельности на этом поприще стороны конфликта постоянно наталкивались на ожесточенное отрицание возможности взаимовыгодных уступок.

Рассмотренный в работе период закрепил старые и сформировал ряд новых констант в чешско-немецком сосуществовании. Они сохранились в богемском обществе и после того, как не стало Австро-Венгерской империи. Уже очевидно бескомпромиссный, чешско-немецкий конфликт вступил в агрессивную фазу после выхода в свет распоряжений Бадени, фактически вводивших двуязычие во всех областях Богемии. Несмотря на то, что этот законопроект был вскоре отозван, точка невозврата в попытках добиться если не мира, то хотя бы нейтрального согласия между двумя соседствующими народами была пройдена.

Существование немецкоязычного сообщества в пограничных областях стало камнем преткновения и в пост-имперском устройстве региона, проблемы которого воспроизводились вне зависимости от обновленных государственных границ. Соотношение сил, наконец, претерпело формальную рокировку – чехи стали титульной нацией, тогда как немцы отошли на положение меньшинства; однако фактически этот процесс имел место уже на исходе XIX столетия.

Список использованных источников и литературы Источники:

Архивные материалы:

1. Österreichisches Staatsarchiv: Haus-, Hof- und Staastsarchiv (HHStA): Nachlass Plener.

2. Národní archiv Praha (NA):

Fond PM – Prezidium místodřžitelství. 1880-1890. Fond PM – Prezidium místodřžitelství. 1891-1900.

1. Archiv hlavního města Prahy (AHMP):

Fond 445. Německé kasino – Německý dům Praha.

Публикации документов:

1. Berchtold K. Österreichische Parteiprogramme. 1868-1966. Wien, 1967.

2. Das österreichische Sprachenrecht. Eine Quellensammlung. Brünn, 1910.

3. Politické programy českých národních stran. 1860-1890. Praha, 2000.

4. Stenographische Protokolle des Abgeordnetenhauses des Reichsrates 1861- 1918. http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

5. Sněm království Českého 1883-1889. http://www.psp.cz/eknih/index.htm.

Пресса:

1. Bohemia.

2. Prager Tagblatt.

3. Neue Freie Presse.

4. Figaro. Humoristisches Wochenblatt.

5. Humoristické Listy.

Публицистика:

1. Herbst E. Das deutsche Sprachgebiet in Böhmen. Prag, 1887.

2. Kiemann A. Die ersten vierzig Jahre des Vereines Deutsches Kasino in Prag. 1862-1902. Prag, 1902.

3. Wotawa A. Der Deutsche Schulverein. 1880-1905. Wien, 1905.

4. Zur Sprachen- und Nationalitäten-Frage in Böhmen. Von einem deutsch- böhmischen Abgeordneten. Wien, 1883.

Источники личного происхождения:

1. Briefe zur deutschen Politik in Österreich von 1848 bis 1918. Ausgewählt und bearbeitet von Dr. Paul Molisch. Wien und Leipzig, 1934.

2. Drei Reden gehalten im böhmischen Landtag in der Session 1885/6 über die Aufhebung der Sprachverordnung und die nationale Abgrenzung der Bezirke von Dr. Ernst von Plener. Prag, 1886.

3. Plener E. v. Erinnerungen. Band II. Parlamentarische Tätigkeit 1873-1891. Stuttgart. 1921.

4. Plener E. v. Erinnerungen. Band III. Abgeordentenhaus und Ministerium bis 1895. Herrenhaus 1900 bis 1918. Stuttgart. 1921.

Литература:

1. Bachmann A. Die Einführung der innern deutschen Amtsprache in Böhmen. Praha, 1908.

2. Bachmann A. Geschichte Böhmens. Bd. 1-2. Praha, 1899. Praha, 1905.

3. Bretholz B. Geschichte Böhmens und Mährens. Bd. 1-4. Reichenberg, 1921- 1925.

4. Boháč A. O české otázke menšinové. Olomouc, 1910.

5. Bohmann A. Bevölkerungsbewegungen in Böhmen 1847-1947 mit besonderer Berücksichtigung der Entwicklung der nationalen Verhältnisse. München, 1958.

6. Boldt F. Cheb: město evropských dějin. Esej o česko-německé koexistenci. Praha-Litomyšl, 2010.

7. Boldt F. Kultur versus Staatlichkeit. Zur Genesis der modernen politischen Kultur in den böhmischen Ländern im Widerspiel von kulturellen und politischen Bewusstsein bei den böhmischen Tschechen und Deutschen bis zum Jahre 1898. Praha, 1996.

8. Burger H. Sprachenrecht und Sprachgerechtigkeit im Österreichischen Unterrichtswesen 1867-1918. Wien, 1995.

9. Burian P. Das Vereinswesen in den böhmischen Ländern // Vereinswesen und Geschichtspflege in den böhmischen Ländern. München, 1986.

10. Charmatz R. Deutsch-österreichische Politik. Leipzig, 1907.

11. Charmatz R. Österreichs innere Geschichte von 1848 bis 1907. II. Der Kampf der Nationen. Leipzig, 1912

12. Cohen G. B. The Politics of Ethnic Survival: Germans in Prague, 1861- 1914. Princeton, 1981.

13. Creating the Other: Ethnic Conflict and Nationalism in Habsburg Central Europe. New York, 2004.

14. Das Nationalitätenrecht im alten Österreich. Wien-Leipzig, 1934.

15. Das Parteienwesen Österreich-Ungarns. Budapest, 1987.

16. Deutsche Geschichte im Osten Europas. Böhmen und Mähren. Berlin, 2002.

17. Die Habsburgermonachie 1848-1918. Band III. Die Völker des Reiches. Wien, 1980.

18. Facing history: the evolution of Czech-German relations in the Czech provinces. 1848-1948. Prague, 2002.

19. Franz G. Liberalismus. Die deutschliberale Bewegung in der Habsburgischen Monarchie. München, 1955.

20. Fuchs A. Geistige Strömungen in Österreich. 1867-1918. Wien, 1984.

21. Glass K., Serloth B. Das Selbstverständnis der österreichischen Liberalismus. Wien-Poznan, 1997.

22. Herold J. O české řeči uřední. Praha, 1909.

23. Höbelt L. Kornblume und Kaiseradler. Die deutschfreiheitlichen Parteien Altösterreichs. 1882-1918. Wien, 1990.

24. Hoch K. Počátky německého nacionalizmu. Praha, 1921.

25. Jenks W. A. Austria under the Iron Ring. 1879-1893. Virginia, 1965.

26. Kaiserová, Kristina. Konfesní myšlení českých Němců v 19. a počátkem 20. století. Úvaly u Prahy, 2003.

27. Kann R. A. Das Nationalitätenproblem der Habsburgermonarchie. Bd. I. Das Reich und die Völker. Bd. II. Ideen und Plane zur Reichsreform. Graz, 1964.

28. Kann R. A. The peoples of the Eastern Habsburg Lands. 1526-1918. London, 1984.

29. Kann, R. A. A History of the Habsburg Empire. Berkeley, 1974.

30. Kapras J. Češi a Němci v českém státě. Česká Lípa, 1927.

31. Kapras J. Český stát v historickém vývoji a v dnešní podobě podle ustanovení kongresu pařížského. Praha, 1920.

32. Kapras J. K otazce české uřední řeči. Praha, 1908.

33. Kapras J. Přehled vývoje české jazykové otázky. Praha, 1910.

34. Kárníková L. Vývoj obyvatelstva v českých zemích 1754-1914. Praha, 1965.

35. King J. Budweisers into Czechs and Germans. A Local History of Bohemian Politics 1848-1948. Princeton University Press, 2002.

36. Klepetař H. Der Sprachenkampf in den Sudetenländern. Prag-Warnsdorf- Wien, 1930.

37. Kořalka J. Češi a Němci ve vzájemných karikáturach v letech 1848- 1938 // Češi a Němci. Dějiny, kultura, politika. Praha, 2002.

38. Kořalka J. Nerovní sousede // Němci, Češi, Slováci. Souběžně a rozdílně tendence jejich společenského vyvoje. 1815-1918. Praha, 1992.

39. Kořalka J. Vytváření národů a národní identita Němců, Rakušanů, Čechů a Slováků kolem poloviny 19. století // Němci, Češi, Slováci. Souběžně a rozdílně tendence jejich společenského vyvoje. 1815-1918. Praha, 1992.

40. Král L. Historie německé kopané v Čechách. Praha, 2006.

41. Křen J. Changes in identity. Germans in Bohemia and Moravia in the nineteenth and twentieth centuries // Bohemia in history. Cambridge, 1998.

42. Křen J. Dvě století Střední Evropy. Praha, 2005.

43. Křen J. Konfliktní společenství: Češi a Němci. 1780-1918. Praha, 1990.

44. Křen J. Obrazy Němců a Německa v české společnosti // Obraz Němců, Rakouska a Německa v české společnosti 19. a 20. století. Praha, 1998.

45. Krofta K. Die Deutschen in Böhmen. Prag, 1924.

46. Krofta K. Národnostní vývoj zemí československých. Praha, 1934.

47. Krofta K. Vývoj českého národního vědomí // Česká revue. 1918. №1.

48. Lemberg H. Das offentliche Leben in den Böhmischen Länder vor dem ersten Weltkrieg // Die Chance der Verständigung : Absichten und Ansätze zu übernationaler Zusammenarbeit in den böhmischen Ländern 1848-1918. München, 1987.

49. Makrlík V. Češi a Němci. Studie proveditelnosti společnych dějin a budoucnosti. Praha, 2009.

50. Malíř J. Od spolků k moderním politickým stranám. Vývoj politických stran na Moravě v letech 1848-1914. Brno, 1996.

51. Manfred A. Die Teilung der Karl-Ferdinands-Universität 1882 und die Folgen // Die Teilung der Prager Universität 1882 und die intellektuelle Disintegration in den böhmischen Ländern. München, 1984.

52. Mapping the Nation. London, 1996.

53. Molisch P. Geschichte der deutschnationale Bewegung in Österreich. Jena, 1926.

54. Mommsen H. 1897: Die Badeni-Krise als Wendepunkt in den deutsch- tschechischen Beziehungen // Wendepunkte in den Beziehungen zwischen Deutschen, Tschechen und Slowaken 1848–1989. Essen 2007

55. Nacionalizace společnosti v Čechách. 1848-1914. Ústí nad Labem, 2008.

56. Němci v českých zemích. Zprávy Společnosti pro dějiny Němců v Čechách. I/2001. Ústí nad Labem, 2001. IV/2005. Ústí nad Labem, 2005. VI/2007. Ústí nad Labem, 2007.

57. Němci, Češi, Slováci. Souběžně a rozdílně tendence jejich společenského vyvoje. 1815-1918. Praha, 1992.

58. Německé tělovychovné a sportovní spolky v českých zemích a

Československu. Praha, 2008.

1. Německý spolkový život v Čechách 1848-1938. Výstava. Ústí nad Labem, 1994.

2. Novotný J. Češti Němci a Habsburská monarchie // Český lev a rakouský orel v XIX. století. Praha, 1996.

3. Novotný J. Kasino a pražské německé elity do první světové valky // Documenta Pragensia XIX. Praha, 2001.

4. O hospodářskou národní državu. Úvahy a stati o moderním českém a německém nacionalizmu v českých zemích. Praha, 2009.

5. Otter J. Uděl česko-německého sousedství. Pohledy do zrcadla dvanácti stoleti společných dějin. Heršpice, 1994

6. Payrleitner A. Österreicher und Tschechen: alter Streit und neue Hoffnung. Wien, 2003.

7. Pekař J. Objevy Bretholzovy čili od které doby sedí Němci v naši vlasti. Praha, 1922.

8. Pelc M. Umění putovat. Dějiny německých turistických spolků v českých zemích. Brno, 2010.

9. Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a

Československu. 1861-2004. I. díl: období 1861-1938. Brno, 2005.

1. Prinz F. Deutsche Geschichte im Osten Europas. Böhmen und Mähren. Berlin, 2002.

2. Prinz F. Nation und Heimat. Beitrage zur böhmischen und sudetendeutschen Geschichte. München, 2003.

3. Rádl E. Válka Čechů s Němci. Praha, 1928.

4. Řeháček K. Češi a Němci na jihozápadě Čech. 1880-1938. Plzen, 2002.

5. Rosenheim R. Die Geschichte der Deutschen Bühnen in Prag 1883-1918. Prag, 1938.

6. Rothmeyer-Kamnitz H. Böhmen als Brennpunkt der Nationalitäten. Band I. Angerer, 1985.

7. Schmid J. Deutschböhmen als Konstrukt deutschen Nationalisten in Österreich und dem Deutschen Reich // Bohemia. Band 48. 2008.

8. Seibt F. Deutsche, Tschechen, Sudetendeutsche. Analysen und Stellungnahmen zu Geschichte und Gegenwart aus fünf Jahreszeiten. München, 2002.

9. Sládek M. Němci v Čechách. Německá měnšina v českých zemích a

Československu 1848-1946. Praha, 2002.

1. Štajf J. Karikatura Němce v revoluci 1848-49 // Obraz Němců, Rakouska a Německa v české společnosti 19. a 20. století. Praha, 1998.

2. Strauss E. Die Entstehung der deutschböhmischen Arbeiterbewegung (Geschichte der deutschen Sozialdemokratie Böhmens bis 1888). Prag, 1925

3. Studien zum Deutschliberalismus in Zisleithanien 1873-1879. Wien, 1992.

4. Sudetendeutsche Lebensbilder. 3. Band. Reichenberg, 1934.

5. Tampke J. Czech-German Relations and the Politics of Central Europe from Bohemia to the EU. New York, 2003.

6. Tobolka Z. Politické dějiny Československého národa od r. 1848 až do dnešní doby. Díl III. 1879-1914. Část 1. Období národní (staročeské) strany. Praha, 1934.

7. Urban O. Buržoazní revoluce v Habsburské monarchii a národnostní otazka.

// K narodnostní problematice v českých zemí v 19. a 20. století. Praha, 1977.

1. Urban O. Česká společnost 1848-1918. Praha, 1982.

2. Vari A. The Functions of Ethnic Stereotypes in Austria and Hungary in the Early Nineteenth Century // Creating the Other: Ethnic Conflict and Nationalism in Habsburg Central Europe. New York, 2004.

3. Vereinswesen und Geschichtspflege in den böhmischen Ländern. München, 1986.

4. Vocelka K. Karikaturen und Karikaturen zum Zeitalter des Kaisers Franz Joseph. Wien, 1986.

5. Vošahliková P. Wirtschaftsnationalismus in der tschechischen Reklame der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts // Wirtshaftsnationalismus als Entwicklungsstrategie ostmitteleuropäischer Eliten. Praha-Berlin, 2004.

6. Waldstein-Wartenberg E. Nationalität als zwiespältiges Element gesellschaftlicher Identität? Eine Lehre aus der Geschichte der Böhmischer Länder

// Tschechen und Österreicher. Gemeinsame Geschichte, gemeinsame Zukunft. Wien-Brno, 2006.

1. Wendepunkte in den Beziehungen zwischen Deutschen, Tschechen und Slowaken 1848–1989. Essen, 2007.

2. Wingfield N. Flag Wars and Stone Saints: How the Bohemian Lands Became Czech. Cambridge, 2007.

3. Wiskermann E. Czechs & Germans. A Study of Struggle in the Historic Provinces of Bohemia and Moravia. NY, 1967.

4. «Drang nach Osten» и народы Центральной, Восточной и Юго- Восточной Европы, 1871-1918. М., 1977.

5. Австро-Венгрия и славяно-германские отношения. М., 1963.

6. Австро-Венгрия: интеграционные процессы и национальная специфика. М., 1997.

7. Австро-Венгрия: опыт многонационального государства. М., 1995.

8. Андерсон Б. Воображаемые сообщества. М., 2001.

9. Барт Ф. Этнические группы и социальные границы. М., 2006.

10. Геллнер Э. Нации и национализм. М., 1991.

11. Исламов Т.М. Империя Габсбургов. Становление и развитие. XVI – XIX вв. // Новая и Новейшая история. 2001. № 2.

12. Исламов Т.М., Фалькович С.М. Средняя Европа в Новое время (XVIII в. – 1918 г.) // Институт славяноведения и балканистики. 50 лет. М., 1996.

13. Исламов Т.М. Конец среднеевропейской империи. Размышления относительно места и роли империи Габсбургов в национальном вопросе // Австро-Венгрия: опыт многонационального государства. М., 1995.

14. Исламов Т.М. Средняя Европа на начальном этапе модернизации

// Центральная Европа как исторический регион. М., 1996.

1. Котова Е.В. Основные этапы становления либерализма в Австрии

// Европейский либерализм в новое время. М., 1995.

1. Котова Е.В. Становление гражданского общества в Австрии // Основные этапы формирования гражданского общества в странах Западной Европы и России в XIX-XX вв. М., 2007.

2. Кретинин С.В. Судетские немцы – народ без родины (1918-1945).

Воронеж, 2000.

1. Крючков И.В. Эдуард Тааффе в политической истории дуалистической Австрии //Вопросы истории. 2011. №9.

2. Нестерова О.В. Австрийские либералы и проблемы модернизации монархии Габсбургов в 1860-1870-е гг. Мичуринск, 2007.

3. Полтавский М.А. История Австрии. Пути государственного и национального развития. Ч. 2. От революции 1848 г. до революции 1918-1919 гг. М. 1992.

4. Пристер Е. Краткая история Австрии. М., 1952.

5. Ратнер Н.Д. Очерки по истории пангерманизма в Австрии в конце XIX в. М., 1970.

6. Сироткина Е.В. Австрийские немцы в середине XIX – начале XX

в.: поиск национальной идентичности. Тамбов, 2008.

1. Хобсбаум Э. Нации и национализм после 1780 г. СПб., 1998.

2. Центральная Европа в новое и новейшее время. М., 1998.

Приложение

Характеристики

Список файлов диссертации